Maty a Ewa...

11. září 2011 v 19:40 | michie Zakatsu |  Život jako v pohádce..
konečně něco z téhle stránky,doufám,že se vám to bude líbit :DD :))

. Sanitka odjela, vezla s sebou i dědečka. Už nikdy nebude moct dědovi povykládat nové zážitky, už nikdy se nebudou spolu smát a už ho nikdy neuvidí. Co si jen Ewa počne. Dědečka měla hrozně ráda a nikdy ho nechtěla ztratit. Měla sice problém, kam dědečka dá, když bude na univerzitě, ale takhle to vyřešit nechtěla. Ewa začne znovu brečet. Slzy jí kapou po tváři. Ida za ní přijde. Obejme ji, jako svou nejlepší kamarádku. Tohle Ewu aspoň trošku uklidní, ale pořád brečí. Ida tu s ní bude tak dlouho, jak bude Ewa potřebovat. Ewa si najednou něco uvědomí. Odtrhne se od Idy a zeptá se: ,,Co jste tam tak dlouho dělali? Proč sem musela na ten mobil tak dlouho čekat? Kdybychom zavolali dřív, děda by to mohl přežít." Ida se zatváří ještě smutněji, ale neodpoví. Do rozhovoru se vloží Aneta. "Promiň Ewi, já jsem nechtěla." Ewa to vůbec nechápe. "Co ty? Co jsi nechtěla? Ty za něco můžeš?" Aneta se podívá do země. " Jo. Ukradla jsem tvou tašku. Kvůli vysvědčení. Proto to Idě tak dlouho trvalo." Aneta se taky rozbrečí a dodá: "Promiň mi to, to jsem nechtěla, nevěděla jsem, že tu kabelku tolik potřebujete." Ewa se neudrží. "Ty…ty…ty jsi zabila mého dědu, ty za všechno můžeš, jenom kvůli tobě zemřel." Ida nechce, aby holky tolik řvaly. "Ewi, těch 5 minut by nepomohlo, Aneta za to nemůže, neměla krást kabelu, ale slyšela si doktory, byl už starý. Promiň." Aneta se krčila vzadu v obýváku. Seděla v koutě a na holky se ani nepodívala.

Druhý den už byla Ewa na letišti a loučila se s Idou,dala jí do ruky dopis. "Prosím,hoď to na poštu,je to otcovi do Japonska,aby věděl jak to všechno bude..A postarej se prosím tě o pohřeb a vzkaž všem,že je mi líto,že tam nemůžu být.." "Jasně"usmála se na ni. "Bude se mi tolik stýskat"vrhla se jí do náruče. "Však mě taky"Ida se rozbrečela. "Rozhodně mi musíš volat a budeme si psát přes facebook nebo íčko" "Určitě,a rozhodně za mnou někdy přileť !!"Holky se rozloučili.

Ewu odbavili a konečně už seděla v letadle v první třídě.Vedle ní seděl kluk,bylo mu stejně jako Ewě,15 let,měl krásné blonďaté vlasy,modré oči jako čisté moře. "Na prázdniny do Ameriky,jo ?"promluvil na ni a usmál se. "Tak nějak." "To mi vysvětli,máš tam rodinu ?" "To ne,dostala jsem se na Yale,tak letím do LA.." "Páni,na Yale ??Tak to musíš být fakt chytrá.." "No,jedu si tam splnit sen.." "A ten zní jak ?"Usmál se na ni,zuby měl jako perličky. "Až se mi splní,tak ti ho řeknu"mrkla na něj. "A jak mi to řekneš,když ani nevíš jak se jmenuju ?"šibalský úsměv,ten Ewa moc dobře znala. "No tak jak?" "Maty a ty ?" "No a dál ?" "Matyáš Dobrovský,někdo mi říká Maty a někdo Dobbie,můžeš si vybrat,a co ty ??" "Ewa Krabičková"Maty chytl záchvat smíchu z toho příjmení. "To je dobrý,budu ti říkat boxí,chich"Ewa zakoulela očima. "Bože,ten je sladkej"pomyslela si. "A co ty budeš dělat v Americe ?" "Ale,dostal jsem práci" "Práci ??! Kolik ti je ?" "15,bude mi 16,co ty ?" "Taky,takže brigáda na prázky jo ?A co budeš dělat ?" "Hlídat děti" "Takže,ty budeš Au-pair,jo ??"teď chytla záchvat smíchu Ewa a on zrudl.Au-pair dělali většinou ženy,ale co,aspoň je vyjímečný. "To je rozkošný"řekla mu. "Řekni mi něco o sobě a o tvé rodině"při té otázce si Ewa vzpomněla na dědu a rozplakala se. "Ježíš promiň,jestli jsem se tě dotkl.."Přitáhl si Ewu k sobě a objímal ji. "Jsem tak sobecká,já si jedu klidně do Ameriky a všem ostatním tady nechám zařizovat dědův pohřeb" "To je mi líto,co se stalo ?" "Včera mi zemřel děda..A já s tím nemohla nic udělat,už byl tak starý.." "Upřímnou soustrast"Pořád ji držel a hladil ji po vlasech,zřejmě to ani jednomu nevadilo,ale potom je něco vytrhlo z přemýšlení. "Prosím připoutejte se,budeme vzlétat"nařídila jim letuška.Ewa si utřela slzy,připoutala se a koukla se z okýnka,jestli tam někde neuvidí Idu. "Hele podívej,tam na střeše stojí nějaká blbka,skáče jak klokan a mává na letadlo"zasmál se tomu "vtípku".Ewa se koukla kdo to je,no kdo asi,Ewa vydechla úsměvem. "To je Ida,má nejlepší kamarádka"řekla mu,on se za svá slova zastyděl. "Ou,promiň." "To je jedno,máš pravdu,ale je to moje blbka"zasmála se a začala mávat z kulatého okýnka,ale pochybovala,že ji uvidí. "Ale je pěkná"řekl. "a já snad ne ?"zabouřila v mysli. "Ale ty jsi ještě hezčí"Ewa se začala červenat. "Máš štěstí,chlapče"
"Dáte si něco ?"přišla k nám letuška a nabídla nám coca-colu,čaj nebo kávu a k jídlu arašídy,chleba s máslem a salám. "Dvě koly,prosím"řekl za mě. "Děkujem"poděkovali jsme.Ewa byla tak unavená,že asi po půl hodině v letadle se svalila Matymu na rameno a usnula.
1)líbil ?
2)Jak na to bude reagovat její otec ?
3)zařídí Ida pohřeb ?
4)zamilovali se do sebe ??Ewa a Maty ?
5)potkají se ještě někdy ??
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 aja aja | 27. září 2011 v 21:23 | Reagovat

1) jj :) ten začátek sem vymýšlela já, že?? :DDD ale ten konec s matym se ti hodně povedl :)
2) asi bude naštvanej že si jenom tak odjela :D
3) jj zařídí, pro svou nejlepší kámošku to udělá :)
4) jj určitě :) když ji hladil po vlasech, objímal ji, ptali se na takový otázky a říkali o sobě tak hezký věci tak to je jasný :)
5) jj v americe budou někde blízko sebe a budou se každej den vídat :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama